Barokní operní árie II. Jiří Kotouč (ed.) - zpěv a klavír - Kolektiv autorů

Jedná se o velmi krásná, vzácná a málo dostupná díla – byla by škoda, aby je širší veřejnost nepoznala. Árie jsou pro různé hlasy a nejrůznější stupně možností pěvců. Mužské role, v baroku interpretované většinou kastráty, mohou dnes samozřejmě zpívat tenoři či barytoni. Rovněž transpozice jsou možné – i sám Händel osobně některé árie transponoval, změnilo-li se mu složení souboru. Už Caccini doporučuje, aby si každý vybral tóninu, která jeho hlasu vyhovuje. Giovanni Bononcini (1670–1747) studoval v Bologni, stal se virtuosem na violoncello, ve svém raném mládí komponoval hudbu instrumentální a duchovní. Záhy přesídlil do Říma, napsal 27 oper, které se hrály ve všech velkých evropských městech. Od roku 1720 pobýval 12 let v Londýně, kde uvedl oper sedm. Napsal přes 300 komorních kantát a další instrumentální i sakrální díla. Po odchodu z Anglie působil v Paříži, Lisabonu a svou životní dráhu završil ve Vídni.  Francesco Cavalli (1602–1676) byl již ve čtrnácti letech přijat Monteverdim do sboru baziliky sv. Marka v Benátkách, šel ve stopách svého mistra na poli operním – napsal 42 oper (v Benátkách bylo v první půli 17. století 18 operních divadel při tehdejších 140 000 obyvatelích tohoto města). Byl prvním, kdo zhudebnil libreto „Xersè“ (Nicolò Minato), které později upravil Silvio Stampiglia pro Bononciniho (Řím 1694), použil je i Händel (Londýn 1738).        Giovanni Battista Pescetti (1704–1766) působil kromě devíti let strávených v Londýně v rodných Benátkách. Tam zkomponoval 23 oper, v Anglii pak dalších 6. Jeho díla byla velice oblíbená v celé Evropě. Byl i významným učitelem kompozice, mimo jiných u něho studovali i Josef Mysliveček či Antonio Salieri.Leonardo Vinci (1690–1730) žil v Neapoli, jako operní skladatel byl znám po celé Evropě. Napsal 37 oper, mnohé árie z nich byly vkládány do děl jiných autorů. Händel v Londýně uvedl jeho operu „Elpidia“. V hojné míře vydával jeho díla londýnský nakladatel John Walsh. Zemřel poměrně mlád, traduje se, že násilnou smrtí.Antonio Vivaldi (1678–1741) se narodil v Benátkách. Byl vysvěcen na kněze, ale brzy poté onemocněl a nemohl sloužit mše. Obrátil proto svou pozornost cele k hudbě. Byl hudebním ředitelem sirotčince „Ospedale della Pietà“ v Benátkách, kde se dítka vzdělávala v hudbě a zpěvu, ve vedlejším chrámu se konaly koncerty jeho žactva.Napsal nesmírné množství děl instrumentálních, slavná sbírka „Il cimento  dell´armonia e dell´inventione“ (Souboj harmonie a nápadu) obsahující houslové koncerty „Le quattro  staggioni“ (Čtvero ročních období) je věnována českému hraběti Morzinovi. Pro pražské Šporkovo divadlo zkomponoval operu „Argippo“. Oper napsal celkem 50, z nichž mnohé byly uvedeny právě v Praze. O své árii z opery „Giustino“ – „Sventurata navicella“ napsal v dopise: „Jestli se tato nebude líbit, přestanu psát.“ Na sklonku života se na císařovo pozvání odebral do Vídně, kde bydlel na místě dnešního vídeňského slavného hotelu „Sacher“. Krátce po smrti panovníka umírá i Vivaldi. V posledních letech se Vivaldiho opery uvádějí ve světě stále častěji. „Orlando furioso“ byl uveden ve Státní opeře Praha, později i ve Valticích v zámeckém parku, „Argippo“ pak v zámeckém divadle v Českém Krumlově a ve valtickém barokním divadle“ Jiří Kotouč